Statistika
I když jsme byli programově do začátku celého projektu Chráněného bydlení v roce 1999 prakticky nepřipraveni – neznali jsme podmínky, ve kterých budeme žít, neznali jsme budoucí klienty, o financování nemluvě, měli jsme jen holé stěny a nebyl nikdo, kdo by dal pravidla, směrnice, předpisy – přesto jsme se od začátku rozjeli na plné obrátky. Však jsme také do výroční zprávy za prvé čtyři měsíce činnosti uvedli: nasedli jsme do vlaku, ze kterého už nemůžeme vystoupit. Začínali jsme s 9 klienty, nyní jich máme 16, na počátku bylo 9 bytů, nyní jich je obydleno 15.
Z průchozího počtu 43 klientů k nám přišlo 17 klientů z rodin, 12 z ústavů, 8 z dětských domovů, 2 bezdomovci, 3 z Farní charity – v zásadě také bez domova, 1 z vesničky SOS.
Odkud přišli? U klientů, které jsme přijali z ústavů lze těžko určit, odkud pocházejí, Pramen je v Mnichově, Mariánská v okrese Karlovy Vary, obdobné je to s dětskými domovy. Uvádíme tedy, že z města a okresu Sokolov jsme přijali v průběhu činnosti celkem 26 klientů, z Chebska 2, z Karlovarska 12 /DD Ostrov a Mezirolí, vesnička SOS, ústav Radošov a Mariánská/ 2 z DD Tachov a Plesná. 1 klientka mimo kraj u nás byla 3 měsíce.
V současné době pracuje 7 klientů u 5 zaměstnavatelů, jeden klient je ve škole. Pro 4 klienty nemáme zaměstnání, 4 klienti nejsou zatím schopni zaměstnání zastávat.
Stav pracovníků se příliš neměnil. Všichni, kteří pracují s klienty, mají potřebnou akreditaci a příslušné vzdělání. Naše organizace je řádně registrována a registraci podléhá každá další změna.
Uspořádali jsme 14 adventních večerů, 10x jsme pořádali představení v divadle, z toho 4x vystupovali i klienti. Účastnili jsme se několikrát Týdne seniorů a Týdne zdraví s Městským úřadem. Zpívali jsme na sokolovském náměstí, dárcům krve, v Thermalu, na Mariánské, na kolonádě s Lucií Bílou, v knihovně v Rotavě, v sokolovské nemocnici, v domech pro seniory, v LDN. A na řadě jiných míst. Pro klienty jsme zakoupili 2x předplatné do divadla v Sokolově. Pořádali jsme ve městě 2x bábovkovou soutěž, 3x Den otevřených dveří.
Zúčastnili jsme se koncertů na Staroměstském náměstí a ve Španělském sále v Praze. 3x jsme byli na Slovensku na mezinárodním festivalu postižených i nepostižených mladých lidí, jeli jsme přes Bratislavu a zaskočili jsme i do Vídně. Byli jsme v Bamberku a v Norimberku. Několikrát jsme společně navštívili Karlovy Vary, ZOO Chomutov a Plzeň, Hartenberk, Cheb, Kadaň, Krásný Dvůr, hrady Karlštejn a Křivoklát, Svatošské skály, Krásenkou rozhlednu, zámek Kozel. Byli jsme několikrát v Lokti a také na nočním představení Rusalky. Týden jsme jezdili po východních Čechách vlakem. Někteří klienti jezdili na tábory do Bělče a Boskovic. 4x jsme byli na několikadenním pobytu v Jáchymově, odkud jsme cestovali po Krušných horách. Putovali jsme i ve Slavkovském lese. Maruška letěla s Maltézskými rytíři do Lourdes, několik klientů bylo se zájezdem u moře v Italii. Klienti si už většinou umí na výlety a cestování ušetřit, s některými akcemi nám pomohla Nadace Konto Bariery nebo město Sokolov. S pomocí klientů udržujeme hřiště na petanq, mohou jezdit na kolech, hrát ping pong.. Nejsme nijak bohatě vybaveni, ale také zde nikomu nic nechybí. Na to, že jsme začali se zcela prázdnými stěnami a 80 tis.Kč, jsme dík sponzorům i vlastní činnosti vybaveni jako průměrná rodina. Klienty učíme hospodařit a žít skromně, aby si v dalším životě uměli poradit a nezískávali peníze nečestným způsobem. Pochopitelně, že ne vždycky to vyjde podle našich představ. Svobodný svět je příliš lákavý a má mnoho nabídek.
Podstoupili jsme dva projekty, financované sociálním fondem EU, v nichž se vzdělávalo 12 klientů. Natáčela u nás ZDF, Nova, Česká televize, máme natočený čtvrthodinový dokument „Do rámečku“, zpracovaný slovenským režisérem, který má připravený materiál na více nežli celovečerní dokument, bohužel nejsou peníze na jeho zpracování a dokončení. V roce 2009 byl natočený pro ČT další dokument o naší klientce, dále dokument z cyklu Pošta pro tebe a Barvy života. Naučili jsme číst a psát 2 dospělé analfabety. Pěti učňům jsme pomáhali s učením do školy.
To, co jsme vyjmenovali, není všechno a není vždy to podstatné Stále jsme se snažili, aby se klientům rozšiřovaly obzory, aby poznali to, k čemu se v životě nedostali. Aby si prohlubovali vědomosti, protože – pokud budou jednou žít sami a to je naším hlavním cílem – nezůstávali pozadu za sousedy v bytech, za spolupracovníky, uměli s nimi slušně komunikovat, uměli se pohybovat ve vlastních budoucích rodinách, v zaměstnání, v celé společnosti.
Záhy jsme poznali, že klientům vyhovuje a pomáhá tvořivá činnost, v roce 2004 nám věnovala ETI Tisová grant na zakoupení keramické pece. Neměli jsme prostředky na zakoupení vozu, což nám značně komplikovalo život a firma Isolit Bravo spolu s Barierami nám poskytli dar na zakoupení ojetého vozu, který slouží bohudík dodnes. Zkrátka vždycky v případě potřeby se našel přítel, který pomohl.
Měli a máme mnoho přátel, zmiňovali jsem se o nich v dalších listech. Je ještě nutné zmínit se o těch, kteří s námi spolupracovali při našich akcích v divadle, v zámku a v klášteře. Navštívili a vystoupili u nás pan Jan Kačer a paní Nina Divíšková, Sokolovský pěvecký sbor pana Bolena a sólisté Národního divadla, pan Dalibor Gondík, Michiganský sbor se zvonkohrou z USA, vozíčkářka Jana Sokolová z Plzně, Paní MUDr.Milena Černá ředitelka Výboru dobré vůle Olgy Havlové a Mgr.Boženka Jirků ředitelka Nadace Konto Bariery. Vystupovali studenti z YMCA Praha, často děti ze ZUŠ Sokolov a zpěváčci pana ředitele Steinfelda, hrála nám Hradní stráž. Nesmíme zapomenout na předvánoční večer v divadle Na Fidlovačce za účasti pana Václava Havla s chotí a s velkou kupou dárků. V programech na divadle také účinkovaly taneční soubory Mirákl a Glamour, stepařky ze souboru v Karlových Varech. Při Adventních večerech nám několikrát zazpíval a zahrál soubor Cantamus Domine – Svítání z evangelického sboru v Sokolově. Naposledy v roce 2009 obohatil náš večer v divadle pan Ing.arch.Vladimír Merta s paní Janou Lewitovou a paní Mgr.Šandová vyprávěním o natáčení dokumentu Restart s naší klientkou. V letošním roce navštívilo v rámci výměnného víkendového pobytu 6 klientů Berlín, v říjnu uvítáme německé klienty u nás.
Snažíme se spolupracovat co nejvíce s neziskovými organizacemi ve městě i s dalšími poskytovateli sociálních služeb v Karlovarském kraji, několikrát jsme navštívili Domovy Mariánskou a Prameny Mnichov. Spolupracuje s námi dobrovolnické sdružení Střípky.
Všechna vystoupení a setkání mají vždy velký význam vzhledem k nákladné přípravě, které se zúčastní pracovníci, klienti i členové. Můžeme se tak opětovně představit veřejnosti a můžeme dokázat i sami sobě, že jsme schopni zaujmout i vlastním programem, pro sebevědomí klientů je to velmi podstatné. Upadá-li někdy jejich aktivita, společné projekty je vždy znovu mobilizují Začleňování klientů do společnosti má mnoho podob a možností, tyto akce jsou jednou z nich.
V letošním roce bychom rádi umožnili 3 – 4 klientům vlastní bydlení s ukončením našich služeb, abychom splnili vůči nim svoje poslání a nabídli bydlení a služby dalším uchazečům., Pokud se to povede, budou o krok dál a my také.
Pár slov nakonec.
Několikrát jsem se zmínila o práci celého občanského sdružení, které má v současné době 18 členů, z nichž dva se již dopracovali k zasloužilému členství, pracovali s námi téměř od počátku. Všem patří velký dík.
I když jsme neměli v devadesátých letech žádnou shromažďovací místnost, posloužila nám sběrna v ulici Marie Majerové a domácnosti členů, setkávali jsme se vždy přesně a v plném počtu, plnili úkoly, které byly v našem programu.. Všechny dokumenty, včetně zápisů ze schůzí, které se konaly každý měsíc, máme archivovány. Jsou historií jednoho úseku devadesátých let ve městě Sokolov. V posledních letech se scházíme podle dané problematiky, protože řadu úkolů, vykonávaných dříve dobrovolně členskou základnou, zastává kancelář sdružení spolu s náplní celé organizace. Členové spolupracují většinou při pořádání společenských akcí, radíme se o organizačních záležitostech v Bydlení. Předsedkyně sdružení je registrovaná jako vedoucí /ředitelka/ a statutární zástupce celé organizace Chráněného bydlení. Valná hromada členů je vrcholnou složkou celé organizace. Ještě je zapotřebí podotknout, že od vzniku Nadace v roce 1991 až do zahájení činnosti chráněných bytů v roce 1999 byla veškerá činnost všech členů dobrovolná, neplacená, bez jakýchkoliv odměn, cestovních účtů a podobně.
Dostalo se nám také několik ocenění., každého si vážíme, třech z nich pak obzvlášť. Za dobrovolnickou činnost občanského sdružení a zahájení provozu chráněných bytů převzala předsedkyně sdružení na slavnostním mezikrajovém večeru v divadle J.K.Tyla v roce 2000 ocenění ve formě křišťálového Oskara, v květnu 2006 na půdě Senátu ČR „Poděkování za vynikající realizaci projektu“ z rukou předsedkyně Výboru Dobré vůle Olgy Havlové a v témže roce „Poděkování“ ve formě Křesadla v rámci Karlovarského kraje. Jsou to všechno ocenění práce celého sdružení a jeho pracovníků.
Jsme rádi, že nyní přibylo mladších členů, kteří mají o práci ve sdružení zájem, protože většina zakládajících členů má již dlouho šedivou hlavu.
Končíme desátý rok činnosti zařízení Chráněného bydlení, máme před sebou další, náročnější úkoly. Okrajově nám pomáhají pracovníci veřejné služby z řad nezaměstnaných občanů, pomáháme si vlastně navzájem. Domníváme se, že si služby v naší organizaci považují, nejenom pro zajištění výše jejich sociálních dávek, ale i proto, že mohou být aktivní a spolupodílet se na dané činnosti.
Dostáváme zprávy o hrozícím nedostatku finančních prostředků na dotace pro poskytovatele sociálních služeb, zejména pro občanská sdružení. Nikdy jsme nenaříkali, i když se blížil výplatní termín a konto zelo prázdnotou. Věříme, že i tato úzkostná doba pomine a všechna činnost, vynaložené finanční prostředky státu a sponzorů, vybavení objektu, zkušenosti pracovníků a nadšení dobrovolníků nezapadne do nicoty. Jsme přesvědčeni, že chráněná bydlení jsou správným zařízením pro jedince, ohrožené sociálním vyloučením, nadto mentálně postižené, kteří jsou schopni žít mimo ústav , ale ještě nedosáhli na samostatný život na vlastních nohách. To je velmi zodpovědná a náročná práce.
Uvítáme každého, kdo nám v dobré vůli pomůže, přátele, dobrovolníky, sponzory. Vážíme si toho, že máme pochopení na úřadech a různých institucích, prostě bez spolupráce se neobejdeme.
Za všechno, co bylo, děkujeme, na všechno další se těšíme.
Při příležitosti desátého výročí zahájení činnosti Chráněného bydlení sepsala a za pozornost děkuje Milada Bučková, předsedkyně Občanského sdružení Chráněné bydlení.
